Jogurt působí blahodárně na střevní mikroflóru člověka a je spolu s acidofilním mlékem nejvýznamnější probiotickou potravinou.

Jogurt vzniká při procesu, kdy se v převařeném mléce po 4–8 hodin nechávají při teplotě asi 40 °C vyvíjet bakterie, které procesem zvaným kysání přemění cukr (laktózu) na kyselinu mléčnou. Nejběžnějšími bakteriálními kulturami používanými pro výrobu jogurtů jsou Streptococcus salivarius a Lactobacillus bulgaricus.

Jaké jsou účinky konzumace jogurtů na zdraví?

Podobně jako u všech kysaných mléčných výrobků jsou i jogurty významnou složkou zdravého jídelníčku. Díky prokysání jsou dobře stravitelné. Jsou výborným zdrojem pro tělo dobře využitelného vápníku, kvalitních bílkovin a dalších významných složek.

Pozitivně ovlivňuje přirozenou střevní mikroflóru a brání hnilobným procesům ve střevě, využívají se k úpravě zažívání, harmonizují střevní mikroflóru po užívání antibiotik, jejich pravidelná konzumace pravděpodobně chrání před vznikem nádorů tlustého střeva a konečníku.

Mají pozitivní vliv na snižování vysoké hladiny cholesterolu v krvi (nepočítáme-li ty smetanové).

Díky sníženému množství mléčného cukru, laktózy, jogurty bývají tolerovány i osobami trpícími lehčími formami nesnášenlivostí mléčného cukru, neboť ten je v kysaných mléčných výrobcích částečně rozštěpen působením bakteriálních enzymů.

Příprava domácího jogurtu